Památník Lidových hrdinů (Renmin Yingxiong Jinianbei)
Pohled na památník Lidových hrdinů Památník Lidových hrdinů je sloup na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, hlavním městě Čínské lidové republiky. Byl postaven na paměť padlých revolucionářů z 19. a 20. století podle návrhu architekta Lianga S’-čchenga, kterému pomáhala také jeho manželka Lin Chuej-jin. O výstavbě rozhodlo první plenární zasedání Politické konzultativní konference čínského lidu 30. listopadu 1949 a probíhala od srpna 1952 do května 1958.
Pomník je vysoký přes 36 metrů a zabírá plochu zhruba tři tisíce čtverečních metrů. Leží na jižním okraji náměstí severně od mauzolea Maa Ce-tunga. Váží přes deset tisíc tun a skládá se ze zhruba sedmnácti tisíc mramorových a žulových bloků, které pochází částečně z Čching-taa v provincii Šan-tung a částečně z pekingského obvodu Fang-šan.
Na podstavci jsou velké basreliéfy popisující velké revoluční boje. Jedná se o osm dějů:
* 1) Zničení opia v Chu-menu v předehře První opiové války v roce 1839
* 2) Bitva u Ťin-tchienu na počátku povstání tchaj-pingů v roce 1851
* 3) Wučchangské povstání na začátku Sinchajské revoluce v roce 1911
* 4) Hnutí čtvrtého května v roce 1919
* 5) Hnutí třicátého května v roce 1925
* 6) Nančchangské povstání v roce 1927
* 7) Druhá čínsko-japonská válka v letech 1931 až 1945
Pomník je vysoký přes 36 metrů a zabírá plochu zhruba tři tisíce čtverečních metrů. Leží na jižním okraji náměstí severně od mauzolea Maa Ce-tunga. Váží přes deset tisíc tun a skládá se ze zhruba sedmnácti tisíc mramorových a žulových bloků, které pochází částečně z Čching-taa v provincii Šan-tung a částečně z pekingského obvodu Fang-šan.
Na podstavci jsou velké basreliéfy popisující velké revoluční boje. Jedná se o osm dějů:
* 1) Zničení opia v Chu-menu v předehře První opiové války v roce 1839
* 2) Bitva u Ťin-tchienu na počátku povstání tchaj-pingů v roce 1851
* 3) Wučchangské povstání na začátku Sinchajské revoluce v roce 1911
* 4) Hnutí čtvrtého května v roce 1919
* 5) Hnutí třicátého května v roce 1925
* 6) Nančchangské povstání v roce 1927
* 7) Druhá čínsko-japonská válka v letech 1931 až 1945
Mapa - Památník Lidových hrdinů (Renmin Yingxiong Jinianbei)
Mapa
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky |
Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
CNY | Čínský jüan (Renminbi) | Â¥ or å…ƒ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
UG | Ujgurština (Uighur language) |
ZA | Čuangština (Zhuang language) |
ZH | Čínština (Chinese language) |